pondělí 16. ledna 2012

Mafie v Praze

Tuto knížku napsanou ó velkým Vieweghem jsem dostal k Vánocům od své milé. Ačkoliv je to pěkně tlustá bichle (asi jako běžné fantasy), zhltnul jsem ji během pár cest do práce a zpět. To především proto, že jednotlivé kapitoly začínají v půlce stránky, zabírají následující stránku a pak asi tři řádky a další kapitola začíná v půlce příští stránky. Vytváří se tím spousta prázdného místa pro poznámky, náčrty, telefonní čísla, podpisy autorů a umělecká díla. Šikovný pisálek by dokonce zvládl napsat i knihu v knize o úplně jiných věcech. Takže co se týče ekologie, dávám rovného banána (za 5). Samotný obsah knížky se dobře čte, je napínavý, několik dějových linií se splétá v jednu velkou, má asi miliardu hlavních hrdinů, přibližně poloviční počet záporáků a šťastný konec. Takže nic extra, ale je to pěkné. Co mě tedy velmi nakrklo je autorovo povyšování se nad "pokleslou lieraturu". Pokaždé, když má zaznít nějaké standardní literární "klišé" (například sevření srdce ledovou rukou strachu), distancuje se autor frází: "řečeno jazykem pokleslé literatury." Nemám pocit, že by se tato tradiční slovní spojení vysktovala jen v pokleslé literatuře. Stejně tak si nemyslím, že by Viewegh psal něco dokonale úžasného. Spíše bych ho do té pokleslé literatury zařadil pěkně doprostřed. Spousta kritiků a "žurnalistů" (no jen zvedněte ruku, vy novináři, kdo z vás má titul ze žurnalistiky) si libuje, že kniha je realisická a že to u nás takto sktečně je. Možné to je. Spousta postav (těch záporných) jde celkem jednoduše přiřadit k existujícím osobám, stejně jako některé události. Zdali tomu tak je, či ne, se asi my, prostí občané, nikdy nedozvíme. 
Takže si to shrneme: Kniha je typická záchodovka či kuřačka (krátké kapitoly jsou přizpůsobeny délce cigarety nebo pobytu v menší části bytového jádra). Děj je zajímavý a napínavý. Knížka vychází z reality a trochu si ji přibarvuje (asi spíš hodně). Na druhou stranu si koupíte spoustu prázdného papíru za zbytečně vysokou cenu a budete se muset pročítat chvástavým distancem od literárního braku, kterým tato knížka jen tak mimochodem je. Taže já osobně dávám 128 ze 394 stran. A slovní hodnocení: Hmm kniha.

2 komentářů:

Makovice řekl(a)...

Palec nahoru

Anonymní řekl(a)...

Já teda tuhle knížku nečetla, ale vzhledem k tomu, že už se mi pár věcí od Viewegha dostalo do ruky (nic z toho jsem nedočetla do konce), myslím si o něm svoje. Je to podle mě jenom komerční spisovatel, nic z toho, co napsal, mě neohromilo, něco není ve své podstatě špatným, ale ani jsem nenašla nic vyloženě dobrého. No, asi ze mě mluví i to, že sama píšu, ale vzhledem k tomu, že neznám nikoho, kdo by byl z jeho děl nadšený... že by chyba v Matrixu?! Nebo mám pravdu a i tvoje recenze o něčem vypovídá :)
Karin

Okomentovat